2. Nákup SI
… Žán napíše komentář na stránky.

Aj, zde leží …

Jsou sporty, kterých se technický pokrok dotýká malou měrou. Namátkou: šachy a box.
Mezi ně orienťáky nepatří. I když právě s těmito dvěma sporty jsme byli za totality v jedné sekci na ÚV ČSTV. Prý proto, že to všechno byly (a stále ještě jsou) sporty „na hlavu“.
Vraťme se k OB, MTBO a k LOBu. Málo se rozhlížím kolem a tak nevidím jiný sport, který by za posledních třicet let prodělal po stránce technické větší vývoj. A dva okruhy tvoří v tomto vývoji dvojvrchol: Tvorba map a způsob ražení.
Obvyklou křivkou, charakterizující technický pokrok v závislosti na čase, je exponenciela. Je tedy docela dobře možné, že v nedaleké budoucnosti budeme běhat všichni s GPS hodinkami s měřením všech životních funkcí a součástí závodů a také tréninků, od určitého počtu účastníků, bude sanitní vrtulník a tým záchranářů. Jisté to ale není.
Udrží-li se vývoj v rozumných mezích, a z tohoto předpokladu Rada vychází, systém ražení SI ještě aspoň deset let vydrží. A pozvolna se i technika ražení a způsob vyhodnocování závodu za pomoci počítače (včetně zkoumání příčin a důsledků chybných rozhodnutí) stane dovedností nejen profíků, ale i nás, lepších amatérů a také dorostu a žactva. Bude přibývat i počítačově gramotných bafuňářů.
Spolu s tím poroste počet oddílů, které budou sadu SI vlastnit. Bude to podobné jako vlastnit byt nebo bydlet v nájmu, vlastnit auto nebo používat taxi, naučit se jazyk nebo spoléhat na tlumočníka.

Abych netlačil na pilu příliš:
Neověřoval jsem to, ale slyšel už z několika úst, že náš klub patří mezi pět nejpočetnějších v republice. Je tedy dostatečně početně silný na to, aby stanovoval normy a trendy a dokázal, že i tak veliký (ve smyslu large nikoli great) oddíl se bez vlastních krabiček a bez pořádání opravdu velkých závodů obejde.

P.S. K tomu rozruchu s dvourychlostní Teslou. Měl jsem na mysli věkové skupiny. Naprosto přesně tak, jak o tom ve svém komentáři psal David Schwab. Jen se mi to tenkrát nepovedlo dostat správně na papír. Sory.

1. Lahvin a Šárka: Nejdůležitější je naučit děti mít rády sport a mít dobrou partu podobně orientovaných kamarádů. Pokud by přesto někdo chtěl napomoci růstu jejich (i svých) OB schopností a dovedností pomocí moderní technologie, lze například zainvestovat do hodinek, které zaznamenávají GPS polohu (ty dražší i tepovou frekvenci) a vše pak s pomocí počítače vyhodnocovat na mapě. Geniální, jednoduché. A srovnatelně drahé jako jedna krabička.

2. Lahvin a Šárka: Pokud někomu předchozí komentář vyzněl tak, že chceme svým dětem nebo do oddílu nakoupit ony GPS hodinky, pak ujišťujeme, že takto to rozhodně myšleno nebylo. Za jádro pro budoucí úspěch TBM i spokojenost každého malého člena považujeme dlouhodobou a promyšlenou práci nás dospělých (zejména trenérů) s dětmi. Cílem toho odstavce bylo upozornit ty, kdo mají pocit, že nějaké to technické vylepšení tréninků by to v TBM chtělo, že existují i alternativy.

3. Ada: Co se týká ekonomické stránky, má nákup i další aspekty. Myslím, že v nadcházejícím roce budeme rádi, když rozumně ufinancujeme svoji účast na závodech. Proto nákup SI krabiček považuji za zbytečné plýtvání penězi.
Používání SI krabiček na tréninky je poměrně náročné jak na přípravu, tak na roznos a sběr kontrol v terénu – na rozdíl od fáborků či terčíků. Při používání na trénincích, zvláště v blízkosti města, také hrozí veliká pravděpodobnost, že dojde ke krádežím SI krabiček, což je při pořádání tréninků mnohem horší než na závodech, jelikož „nejsou lidi“ na hlídání v terénu. A zase jsme u ekonomické stránky: náhrada ztracených krabiček (nákup nových), ale také údržba všech, se též prodraží.
Samozřejmě souhlasím, že ani stovky SI krabiček na trénincích nenahradí správnou péči trenérů o své mladé svěřence. A určitě u mladších dětí je především důležité získat základní orientační dovednosti, než jen měřit vždy a všude čas.
Návrh, že by jako alternativa bylo v budoucnu možné používat GPS hodinky, je velmi sympatický. S tímto technickým vybavením by se vyřešily i mnou výše uvedené problémy.

4. Ondřej: Co píše Lahvin dává smysl. Jsem mimo dění, ale kdysi bylo dohodnuto, že Adams půjčuje krabičky za 250 Kč na závod JMO, takže ekonomika asi není ten zakopaný pes. Jestli jde o nalákání žactva na hi-tech krabičky, tak to bych se radši přimlouval je nalákat na kamarádskou partu.

Jako ochutnávku zatím nabízíme pár momentek z trasy:

Ze začátku vede třeba kolem pojízdného posedu.

Pak pokračuje směrem, kterým letí hejno ptáků.

Až na místo, na které dopadnou paprsky 30. 12. v pravé poledne.

Snad desátou šifru v koruně stromu neukradne pes.

A tady bude poklad.

Povedlo se? Gratuluji! Račte prosím vstoupit do KPS se svým závazkem.