V rámci Pěkných prázdnin na Drábovně jsem poprvé v životě, tedy už na stará kolena, navštívil Stará Paka. Je jich šest. Každé staré pako má ve znaku, namalovaném na obecním úřadě, jeden bílý čtverec s černým geometrickým vzorem. Jak jsou na tom sousední Nová Paka nevím. Asi jich je víc. Nějaké to pako potkám občas i v Brně a většinou mi nepřipadá staré. Stará Paka si mne získala tím, jak každého považují za svého. V pátek jsem se tam vracel z Krkonoš se svou ženou Helenou a s Jitkou Štáblovou. Aniž bych to dopředu někomu hlásil, v ústrety nám na kraji obce svítil veliký nápis:
VÍTÁME VÁS, STARÁ PAKA
Domorodci z okolí si pletou paka s pakou. Položil jsem pokladní na hlavním nádraží v Libuni dotaz: Kdy odjíždí poslední vlak na Stará Paka? Odpověděla mi s milým úsměvem, ale důrazně: DO STARÉ PAKY – 18:42. Ti samí lidé si určitě pletou
i Ticháčkova Brada na kopci nad Jičínem s jeho bradou. Jsou to paka.
Můj dlouholetý kamarád ze Španělska Paco se chystá navštívit Českou republiku. Už chápu proč. Jede navštívit příbuzné.