První etapa proběhla téměř podle plánu. Nováček Vous s námi vydržel až do Doubravníku. A bez cizí pomoci se vrátil domů. Chrám Páně v Doubravníku – raně gotický skvost z nedvědického mramoru – byl zařazen dodatečně na přání Jitky Památkářky. Ocitly jsme se v údolí Svratky dřív, než jsem plánoval. Došlo tak i na krytý dřevěný most v Černvíru a na nedvědické nádraží. Zde část výpravy využila lokálky do Rozsoch a překonala tím výškový práh Vysočiny. Díky pečlivé přípravě se na celé stokilometrové trase vyskytly jen dva body, které jsme projížděli třikrát. Prvním bylo náměstí v Lomnici a šlo o záměr – tolik tam bylo atrakcí. Druhým bylo Mariino loubí vysoko nad Pernštejnem a o záměr nešlo ani omylem. Třetí průchod tímto bodem přiměl Jiřího k zápisu do vrcholové knížky. Použil citát z Ovidiových Listů z Pontu v latinském originále. Aby to bylo všem úplně jasné, podotkl suše.
Druhá etapa proběhla téměř podle plánu. Ze tří hospůdek jsme vynechali jen tu prostřední, i když jsme jeli kolem. Může si za to Janeček sám – měl narváno.
Třetí etapa proběhla téměř podle plánu. Byla ve znamení postupného rozpadu pelotonu. Původní tucet účastníků se zredukoval už ve Věcově – tři odjeli autem. V Dalečíně nad Vírem nás opustili oba Pražáci. Dílo zkázy dokonalo blato mezi Čebínem a Kuřimí. Zde odstoupili Jiří a Eva. Když jsme dojeli z blata do louže, vzali to zkratkou také Hela s Honzou. Přes Lelekovice údolím Ponávky do kvetoucích Lužánek dorazilo už jen tříčlenné jádro. Tu mi definitivně ušlo zadní kolo. Na začátku Jarošky jsem proto zanechal obě zbylé Šumperačky jejich osudu.
aktuální stav sazenic hokaidó
páteční polívka
Jitka (ve žlutém trikotu vedoucí závodnice) podává výklad ke znaku Serényiů
znak Serényiů
pradědeček Karla IV. – vítěze kvízu
Hela a Vous dobývají sedlo pod Synalovem
Vous přináší výtěžek celonárodní sbírky na podporu závodní cyklistiky seniorů
Mariino loubí ukazuje Pernštejn jako hrad v údolí
fotím jednu z pořadatelek
jedna z pořadatelek
jeden z pořadatelů
start jedné z etap
start od jedné z hospod
Vaňkova pražská semena
vpředu blato, vzadu louže
zdařilé remake Ponávky
Na četné žádosti (asi dvě) přidávám řešení kvízu:
1. Žádný vrch. Je to Buchtův kopec.
2. Foceno pod silnicí Milovy – Sněžné.
3. Samotínský vánek. Původní stavení nahrazeno novým.
4. ROZCESTÍ MALÝ LÍSEK 670 m n. m.
5. Meandry řeky Svratky u Milov.
6. Míla a Franta Pospíšilovi.
7. Rovné od jihu.
8. Krátká od Kuklíku.
9. ZUBŘÍ
10. VHS.
Napadlo mne, že by někomu mohlo trošku vrtat v hlavě, co to vlastně ten Komínek napsal do té vrcholové knížky v tom podloubí. Strašný strk jsme lezli tam, zpátky a zase tam, protože Jana při vedení kola přes šutry ztratila z nosiče slušivou a jistě drahou mikinu. Byla nalezena. Jiří napsal: Když chybí síly, i pouhá snaha zaslouží odměnu. Seniores. (Ut desint vires, … )
Hlavním důvodem této poznámky je ovšem pochlubit se internetovou znalostí latiny a také to,
že text „2 komentářů“ mne čílí o něco méně, než „1 komntář“.
Opravil bych to dávno, avšak nemám oprávnění.
Děkuji touto cestou pořadatelům a ostatním starým pakům za zážitky a že mě vůbec vzali mezi sebe, a po cestě ke všem těm kaplím a hřbitovům všech církví, k Rumunům a Maďarům, a do hospody a na zámek v Lomnici, a do kostela v Doubravníku(ce). Těším se na příště, a že to pro mě nebude pouze na jeden den.
Děkujeme touto cestou Zablovi za čerstvou krev a oživení chovu. Nemáme nic proti Starým Pakům, možná právě naopak. Ale, jak praví klasik, změna je život.
pořadatelka a pořadatel
Volám sláva a tři dny se budu radovat. Skloňování počtu komentářů je už dlouho to jediné, co mi chybělo ke štěstí!