Návrat ke kořenům


Vrbatka
V Krkonoších byl v sobotu druhý zimní slunečný den za posledních 377 dnů. K Vrbatově boudě mezitím přistavěli vyhřívaný atomový kryt pro běžkaře-batůžkáře. Současní majitelé evidentně nechtějí, abychom měli nové Hanče a Vrbaty. Tolik k mé neúčasti na Návratu ke kořenům.
Kosů je tentokrát ve výsledcích jenom osmnáct. Zvítězily Terezka Dušková a Zdenča. Druhý byl Ondra Štěpánek. Doslova pytel se roztrhl se čtvrtými a pátými místy: Tomáš Doušek, Verča Grycová, Osin, Milan Jašek a Honzík Štěpánek.
Opět fotil Ivo Doušek. Ale napřed jeho poznámky:
1) Pro optimisty: Kdo nebyl, prohloupil, pěkně nasněžilo, krásná zimní idylka, a pořadatel se snažil dodat ke 30 let staré mapě i další autentické prvky, jako třeba kartičky vyplněné psacím strojem s hodně vypsanou páskou, každý si sám opisoval popisy do karty, připraveny byly provázky na vyvěšování výsledků apod. Samoobslužné vybírání dvacetikorun startovného bylo zajímavé… Na tabuli s popisy byla poznámka, že na páté kontrole je nasr…, pořadatel na to pozorně upozornil.
2) Pro pesimisty: Kdo nebyl, neprohloupil, napadl protivný sníh a padal i během závodu, to pořadatel nezvládl. Na páté kontrole bylo nasr…, upozornil na to, místo co by to uklidil. Tentýž pořadatel (jeden člověk na celý závod), zaskočený překvapivě velkým počtem asi 70 přihlášek, příliš nezvládl ani samotný závod. Nesehnal si další personál, takže dělal roli startéra i cíle zároveň, kartičky s naštípanýma kontrolama strkal do kapsy, o výsledcích nebylo ani potuchy, dokonce se vyjádřil, že je udělá až někdy. Kdyby tam měl jednoho dva další, mohly výsledky klidně viset na těch připravených provázcích. Vzpomínal jsem se slzou v oku na závod Tesly na Medlaňáku, ten byl přímo přepořadatelován a startujících bylo přibližně stejně. Většina kategorií měla tři mapy s různými měřítky, trochu moc na bednu. Zvlášť proto, že mapy byly třicet let staré (1987) a terén se jim nepodobal. Navíc opadaly listy, nebylo poznat, co jsou hustníky (ale třicet let starej hustník, no, jakpak asi vypadá). Ještě že se nepoposouvaly vrstevnice a většina cest. Jako zábava možná, ale nic víc.
IMG_9227IMG_9231IMG_9232IMG_9233IMG_9234IMG_9235IMG_9236

Příspěvek byl publikován v rubrice Novinky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře: Návrat ke kořenům

  1. Žán napsal:

    Být Ivo Douškem uvedl bych napřed špatnou zprávu. A hodně zredukoval. Pokud se třeba počasí týká, tak se Petr Hrouda proti minulým dvěma ročníkům zhruba o osm celsiových stupňů polepšil.
    Mně naopak dvě různá pojetí zimních lig v Brně velmi vyhovují.
    Předpokládám, že Tesla (tuto zimu pořádala poprvé) časem přejde ke “konkurenci”, kam svým způsobem provedení lépe zapadne.

  2. Petr Hrouda napsal:

    Ivo, díky za reakci – ten start/cíl nebyl ukočírovanej, o tom žádná. Že výsledky budou až někdy, to bylo bohužel reálné zhodnocení možností v průběhu cílování. Příště bych si fakt měl někoho sehnat – jen se obávám, jestli jsem to neříkal už loni. :o(
    Jinak co se týče pojetí, tak v tom jsem trochu zamrzl v minulém století, kdy na zimních trénincích stačilo, když člověk dostal mapu, v lese byly fábory nebo papírové lampiony (typ “diplom z Kufrování”) a čas si člověk změřil sám, pokud chtěl. Takže udělat pro lidi delší tratě (které mi v zimě chyběly mezi hromadou sprintů) je pro mě hlavní a kvalitu vlastního pořádání už tolik neřeším, což samozřejmě není omluva. Pokud by zimní ligy měly mít nějaký standard a tato akce do toho nezapadne, tak ať klidně v žádné lize není, udělám ji i tak. To je jak s mapovými tréninky, které jsem dělával, dokud stačilo nakreslit kontroly na papír, ale současné požadavky (mapy musí být v mapníku a s popisy kontrol) mi přijdou pro trénink nesmyslné.
    Tratě na staré mapě samozřejmě nejsou ideální pro děcka (pro ty je to spíš bojovka než závod). Taky jich do loňska přišlo vždycky pár (až letos se “roztrhl pytel”) a v tom je první důvod, proč jsem dosud nikdy nedělal vyhlášení. Druhý je v tom, že pokud bylo v minulých letech shromaždiště na mrazu, tak dost lidí jen přijelo/odběhlo/odjelo a dělat vyhlášení pro pár skalních nemá moc význam. Letos by to šlo, kdybych na to myslel předem, beru že aspoň pro děti ta bedna je důležitá. Ale zase je otázka, jak spravedlivé výsledky by byly vyhlášeny – všichni tři první šli do lesa s tátou (Terka s ním možná jen vystartovala, Ondra i Eva s rodiči i doběhli) a až za nimi byly samostatné děti. Pořád beru, že je to spíš trénink a když mladší děcko jde s doprovodem, tak ať klidně jde, jen to pořadí je pak víceméně orientační (asi jako HDR na oblžích).
    P.S. Musím se ohradit, pár hoven přímo u pětky jsem uklidil stranou. Ale koukat ještě kolem “kde co leží”, na to fakt nebyl čas. :o)

  3. Zdenča napsal:

    Pro posílení optimistického pohledu musím dodat, že:
    a) Nechyběla občerstvovačka! Paní u lesní chaty nabízela pod zeleným slunečníkem známého pivovaru nejen ionťák a piškoty, ale především teplý čaj, který v daném počasí opravdu bodl. Na které zimní lize toto uvidíte?
    b) Výsledky na špagátky vyvěšovány byly! Pravda, v jiném algoritmu než se pak počítaly oficiální výsledky, ale každý se jimi probral po svém…:-)
    Petře, díky a jen tak dál. Sprintové zimní ligy mají sice své výhody (zvláště pro děti a jejich dozor), návrat ke kořenům je ale výborné zpestření.

  4. Ondřej P. napsal:

    Podle mne to byl moc pěkný závod, přesně takové závody jsou přes zimu třeba. Ještě kdyby člověk mohl startovat, kdy chce bez startovky, tak by to byl takový typický norský jednomužný vysoký pořadatelský standard.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *